Neverbální komunikace

Neverbální komunikace se zvířaty je forma dorozumívání, která nevyužívá slova, ale místo toho spoléhá na řeč těla, mimiku, pohyby, doteky a především energii. Tato komunikace je základem komunikace mezi zvířaty a také mezi lidmi a zvířaty.

Základní prvky neverbální komunikace:

1. Řeč těla – postoj těla, směr pohledu, pohyby
2. Mimika, výraz obličeje, oči – zvířata velmi dobře čtou obličejové výrazy jako je úsměv, hněv, strach nebo napětí
3. Hlas a zvuky – veselý hlas psa uklidňuje, zatímco hluboký a ostrý může znít jako trest
4. Dotek a kontakt – každé zvíře má své vlastní preference a „zóny“, kde se mu to líbí nebo nelíbí
5. U koní a koček je důležité nabídnout ruku k očichání a počkat na reakci
6. Osobní prostor – každé zvíře má svůj práh komfortní zóny. Například u koní platí, že vstoupit do jejich prostoru bez pozvání může být pro člověka nebezpečné
7. Emoční naladění a energie – zvíře silně vnímá náš vnitřní stav jestli jsme nervózní, rozzlobení, klidní. Tato energie se na ně přenáší, kdy například kůň nebo pes vedle nervózního člověka znejistí
8. Pozorování signálů zvířete:
   • PES – olizování čumáku bez důvodu, odvrácení pohledu, sklopení uší, ocas dolů
   • KOČKA – pomalé mrkání, vzpřímený ocas, mrskání ocasu
   • KŮŇ – uši dopředu, mávání ocasem

Formy a způsoby neverbální komunikace:

Metoda zvaná PSYCHOGRAFIE – porozumění osobnosti a psychickému rozpoložení skrze vnější projevy. Tuto formu komunikace se zvířetem můžeme chápat jako „odraz duševního stavu“ zvířete (nebo člověka)

Co můžeme z psychografie vyčíst?

1. Aktuální emoční stav (například stres, uvolnění, zájem, nejistotu)
2. Temperament zvířete (například energický, bojácný, submisivní, dominantní)
3. Zdravotní stav (bolest – změna chůze, držení těla, pohyb uší)
4. Důvěru a kvalitu vztahu s jeho člověkem
5. Potřeby a pocity (například potřeba lásky, jistoty, obrana, potřeba většího kontaktu, frekvence krmení)